Invalidní důchod III. stupně, kdo mi je schopný posoudit můj stav a vysvětlit důvody, zda ano či ne a proč?

On-line poradnaInvalidní důchod III. stupně, kdo mi je schopný posoudit můj stav a vysvětlit důvody, zda ano či ne a proč?
Simon Machowetz asked 3 měsíci ago

Dobrý den, v současné době mám invalidní důchod prvního stupně. Po mozkové mrtvici jsem jeden rok měl plnou invaliditu, která pak byla změněna na onen první stupeň. Samozřejmě mám i další zdravotní potíže, které by teoreticky měli být dostatečné na plný invalidní důchod, jenže nevím jak a kdo jiný by to byl schopný posoudit (ohodnotit). Jedná se o cukrovku prvního typu od 26 let věku s celkem špatnými výsledky léčby, prozatím teprve náhrada pouze levé srdeční chlopně (za kovovou), pravá chlopeň postupně snižuje výkon (v součnosti kolem 49%), problémy s pohybem (nadváha, dýchání, zvedání těžkých věcí, občas člověk přestane vidět, občasná malátnost), krvácení při léčbě Warfarinem, občasné necítění levé nohy a pravé ruky (po mrtvici, prostě upadnu), fibróza jater zatím prvního stupně F1 (teoreticky následkem cukrovkou), poškození ledvin třetího stupně s již přiblížením ke čtvrtému stupni N3+ (dvě možnosti, buď má na svědomí cukrovka, nebo a to je pravděpodobnější v 15ti letech otrava toxinem z TRAVEXu – všechno co počůrám a je zelené, tak do 24 hodin chcípne a zčerná), ale nejhorší mi přijde kompletní ztráta střednědobé paměti, paměti tváří, jmen a textu rozhovoru s člověkem, zapomínání píchnout si inzulin (vysoký cukr) nebo dokonce si píchnout dvě dávky (několikrát již ztráta vědomí, bez možnosti pomoci druhé osoby), zapomínání vzít si prášek a nebo naopak si člověk veme prášek znovu protože neví jestli ho vzal a předávkuje se. Myslím že se jedná o střednědobou paměť, protože extra krátkodobá paměť (několik vteřin) a krátkodobá paměť (několik minut) musí fungovat, pokud čtu nějakou vět cca půl hodiny, tak se nejspíše zaznamená do dlouhodobé paměti a nezapome ji už, ale pokut si do několika minut nenapíši informace na papír či do telefonu do kalendáře, tak se mi již nevybaví (třeba že mám jít pro výsledky nebo na kontrolu k lékaři, co je to za lékaře, jak se jmenuje, kde se nachází, v kolik tam mám být, stejné i po rozhovoru s člověkem, kdo to byl, jak se jmenoval, kde bydlí, co po mě chtěl, co si mám na práci připravit apod.). Jedná se samozřejmě o poruchu po mrtvici, na CT díra cca 4x3x2 cm , nové CT před měsícem díra se zvětšila na 6,5x6x5,5 cm. Do práce se snažím chodit na poloviční úvazek (být sám doma a nepracovat, tak to už by mě nebavilo vůbec nic – žít). Dá se nějak vůbec odhadnout stupeň invalidity?

1 Answers
Ladislav Loebe answered 2 měsíci ago

Vážený pane Machowetzi,
obecně posouzení invalidity, resp. změnu stupně invalidity provádí Lékařská posudková služba (OSSZ, PSSZ, MSSZ) dle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Posouzení zdravotního stavu provádí okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) příslušná dle místa bydliště posuzované osoby. Při posuzování invalidity, resp. změny stupně invalidity vychází OSSZ zejména z nálezů a zpráv ošetřujícího lékaře, popř. výsledků funkčních vyšetření a výsledků vyšetření vlastního lékaře. Toliko k Vaší otázce, kdo je schopen, resp. oprávněn posoudit stupeň invalidity.
Níže uvádím jak, resp. dle jakého předpisu se postupuje při posouzení míry invalidity. Při posuzování procentní míry poklesu pracovní schopnosti, resp. určení stupně invalidity se postupuje dle ustanovení Vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „Vyhláška o posuzování invalidity“). Ve Vašem případě, kdy trpíte více zdravotními postiženími se zdravotní stav posuzuje tak, že jednotlivé procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivé postižení se nesčítají. Je určeno postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu a procentní pokles pracovní schopnosti se určí dle tohoto zdravotního postižení s přihlédnutím k závažnosti ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti. Nutno dodat, že jako rozhodující příčinou dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu by mělo být bráno takové zdravotní postižení, které má nejzásadnější dopad na pokles zdravotní schopnosti pojištěnce.
Dále se při posuzování určení procentní míry poklesu pracovní schopnosti, resp. dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu zvyšuje nebo snižuje hranice poklesu pracovní schopnosti až o 10 procentních bodů a to následovně:

  • V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.
  • V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.
  • V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce nemá vliv, popřípadě má jen nepodstatný vliv na schopnost pojištěnce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů.
  • V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce je stabilizovaný nebo pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů.

Závěrem uvádím určení stupně invalidity dle dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu a s tím spojeného procentního poklesu pracovní schopnosti. Osoba/pojištěnec je uznán invalidní, pokud jeho pokles pracovní schopnosti v důsledku dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu dosáhl nejméně 35 %.
Určení jednotlivých stupňů invalidity je následující:
jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

  • nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
  • nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
  • nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Mgr. Ladislav Loebe