Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

tento měsíc Vám přinášíme první článek z naší pravidelné rubriky pracovního poradenství.

Na základě stále se množících dotazů do naší on-line poradny a dalších dotazů, které se týkají zaměstnání, bych Vás ráda informovala o této problematice prostřednictvím našeho Zpravodaje.

Invalidní důchod je dávkou sociálního zabezpečení a je určen osobám, kterým jejich dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje, popř. vůbec neumožňuje nalezení a výkon pracovního uplatnění. Výdělečná činnost při pobírání invalidního důchodu není zákonem nijak omezena v žádném stupni invalidity, co se týče výdělku ani délky pracovního úvazku. Záleží tedy především na Vašem zdravotním stavu, v jakém rozsahu práci budete moct vykonávat. To, že příjemci invalidního důchodu mohou pracovat podporuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Podmínky vzniku nároku na invalidní důchod a jeho výplatu upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Tento zákon neobsahuje žádné ustanovení, které by omezovalo výdělečné možnosti poživatele invalidního důchodu bez ohledu na stupeň invalidity.

Na druhou stranu příjemcům invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně doporučujeme, aby práci především přizpůsobili svému zdravotnímu stavu.  To znamená, že jako příjemci invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, v případě poklesu pracovní schopnosti o 70 %, můžete využít Vašeho zbytkového potenciálu 30 %. Jinak řečeno ideální by pro Vás byla práce na 15 hodin až 20 hodin týdně. Toto doporučení vycházky z Vyhlášky č. 359/2009 Sb., Vyhláška, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Jedná se však pouze o doporučení a záleží především na Vás a také na tom, jak Váš zdravotní stav zhodnotí Váš ošetřující lékař, aby se předešlo případnému přezkumu a snížení stupně invalidity.

Nyní se dostáváme k tomu, co by si příjemci invalidních důchodů měli ohlídat a na co by měli pamatovat. V případě, kdy osoba pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, se předpokládá, že tato osoba bude vykonávat určitou výdělečnou činnost, protože nemá z titulu invalidního důchodu hrazeno sociální pojištění, naopak zdravotní pojištění má hrazeno státem. Pro přesnější vysvětlení to znamená, že k tomu, aby za Vás bylo placeno sociální pojištění, musíte být v zaměstnaneckém poměru, kdežto zdravotní pojištění je za Vás placeno státem, ať pracujete či ne. Pokud osoba je příjemcem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně má státem hrazeno zdravotní i sociální pojištění z titulu invalidity třetího stupně.

V případě výdělečné činnosti, kdy je osoba pobírající invalidní důchod zaměstnána, tak zaměstnavatel je povinen provádět srážky ze mzdy na zdravotním a sociálním pojištěním bez ohledu na to, zda je za tuto osobu zdravotní nebo sociální pojištění již hrazeno státem. Zmínila bych však, že tyto srážky nejsou stejné jako u osob bez přiznané invalidity. V případně zaměstnance, který je uznaný invalidním v prvním nebo druhém stupni, se snižuje daň za zdaňovací období o částku 18 000 Kč ročně a o částku 60 000 Kč ročně za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením uznaného ve třetím stupni.

Další článek, který se bude týkat pracovního poradenství, naleznete vždy v našem Zpravodaji jednou za dva měsíce.

Mgr. Klára Ševčíková

Pokud Vás článek zaujal, potřebovali byste bližší informace, nebo sami máte obdobný problém, můžete se kdykoliv obrátit na naši bezplatnou online poradnu, kde Vám naši pracovníci rádi poskytnou potřebné informace.

25.10.2019 | Poradna