Máma, táta na vozíku
Na vozíku jsem bezmála dvacet let. Za „kariéru“ vozíčkáře jsem se musel vypořádat se spoustou starostí, ale také jsem zažil velké radosti. Za jednu z velkých radostí ve svém životě považuji to, že jsem našel skvělou přítelkyni, se kterou jsem se v minulém roce zasnoubil. Mám za sebou pár vztahů, ale nikdy by mě nenapadlo, že budu vážně uvažovat o svatbě a o založení rodiny. S Mončou se pohybujeme mezi dalšími páry, kdy jeden z partnerů je na vozíku a někteří z nich už řešili miminko a věci kolem toho spojené. Jelikož dobrých zkušeností a rad není nikdy dost, tak jsme se začátkem února zúčastnili v Parapleti víkendového kurzu Máma, táta na vozíku.
Na kurz jsem odjížděl bez konkrétních očekávání, a jak se ukázalo, bylo to dobře. Hned od pátku, kdy jsme se seznamovali, vládla pohodová až rodinná atmosféra, která trvala celý víkend. Z velmi zajímavého programu se mi nejvíce líbila „mužská skupina“ a ergo tipy. Skupinová terapie pro mě byla asi největším přínosem z celého kurzu. Zkušení otcové se podělili o zkušenosti nejen s péčí o dítě, ale také jaké situace řeší nebo řešili ve vztahu ke své polovičce. Problém, který zazníval nejčastěji, byl vyhoření obou rodičů, a proto je důležité o vztah pečovat a nebát se o daném problému mluvit. Další zajímavostí bylo používání vodítka. Mohou nastat situace, kdy není jiná možnost, jak mít své dítě pod kontrolou. Také jsme řešili otázku šikany dítěte ve škole z důvodu, že jeden z rodičů je na vozíku. Zajímavé, do této doby mě tato otázka nikdy nenapadla.
Druhý bod programu byly již zmíněné ergo tipy. Tam jsme se dozvěděli, jaké pomůcky mohou vozíčkáři usnadnit péči o dítě. Byla možnost vyzkoušet si i kočárky, které se dají připojit k vozíku. V rámci této prezentace mi trochu chybělo více praktických ukázek, např. jak přebalit dítě apod. Naopak rad a zkušeností od maminek bylo více než dostatek.
Jsem rád, že jsem se kurzu zúčastnil. Myslím, že jsem klidnější a jistější v tom, že se rodičovství na vozíku dá zvládnout. Samozřejmě je důležitá podpora partnera a vzájemná tolerance.
Závěrem chci poděkovat týmu Paraple za skvělou organizaci a všem rodičům za vstřícnost a upřímnost. Máte můj obdiv.
Jan Vočka
