V pondělí 23. února jsme se vydali s mými kolegy Terezou Škobránkovou a Jaroslavem Náhlíkem na dvoudenní stáž do Centra Paraple v Praze.

Z Brna jsme vyrazili před sedmou hodinou ráno. Cesta byla bez komplikací a ubíhala nám vcelku rychle. Po příjezdu jsme se ubytovali a za nedlouho se nás ujala vedoucí služeb paní Kyselová, se kterou jsme se v kostce pobavili o tom, co vše chceme vidět a vyzkoušet si. Mě a Terku zajímala ergoterapie a nácvik soběstačnosti, Jardu posilovací přístroje, vybavení posilovny a systém, kterým organizují harmonogram cvičení a aktivit v Parapleti. Plán exkurze se měnil nejen podle našich potřeb, ale také podle terapeutů, kteří se nám snažili vyjít ve všem maximálně vstříc. Díky tomu jsme převážnou část pobytu trávili společně a dozvěděli se zajímavé informace.

Jako první jsme navštívili ergoterapii. Proběhla krátká teorie a instruktáž různých druhů přesunů na lůžko a zpět na vozík. V zápětí jsme s Terkou vše uváděli do praxe pod dohledem ergoterapeutek a instruktora soběstačnosti. Dovídali se různé fígle, které usnadní samotný přesun nejen vozíčkáři, ale i asistující osobě. Ergoterapie není jen o přesunech, ale také o zaměření a výběru kompenzačních pomůcek. Na výběr mají různé typy vozíků, sedacích polštářů a dalších pomůcek od různých výrobců. Díky širokému výběru si člověk vyzkouší, co mu nejvíce vyhovuje a při pořízení mu bude maximálně sloužit a vyhovovat. Potom jsme se přesunuli do tělocvičny na žíněnky a za přítomnosti instruktora soběstačnosti a ergoterapeutek trénovali mobilitu. Jak sám nebo s asistencí se dostat z lehu do sedu, sunutí z jedné strany a druhou, otáčení, atd. Tyto nácviky se nacvičují na žíněnkách proto, že zde odpadá strach z pádu. Důležitým faktorem pro tyto nácviky je zajištění personálu k přesunutí na žíněnky a zpět na vozík. Po obědě jsme opět pokračovali v tělocvičně. Tentokrát se role obrátili a my předváděli to, co jsme se naučili. Po večeři nám bylo odměnou seznámit se s některými účastníky probíhajícího kurzu a společně se pobavit i o nepracovních věcech.

V úterý ráno jsme měli opět hodinu v tělocvičně a prakticky si zrekapitulovali vše, co jsme se naučili. Společně jsme pokračovali do posilovny. Zde jsme se dozvěděli, jak posilovací stroje fungují, jaké jsou mezi nimi rozdíly a co na nich lze cvičit a posílit. Byli zde klasické posilovací stroje, ale také trenažéry veslování, pádlování, lyžování apod. Cvičení na těchto strojích není jen o posilování rukou, ale i o zpevnění trupu a celkové stabilitě vhodné nejen pro paraplegiky ale i kvadruplegiky, kteří mají stabilitu značně omezenou. Díky tomu jaké výhody trenažér veslování přináší, zvažujeme jeho pořízení k nám do ParaCENTRA.

Za sebe mohu říci, že jsem počítal s převážnou teorií a pár ukázkami přesunů. Spletl jsem se a při nácviku přesunů na lůžko, žíněnky jsem oba dny dostal pěkně do těla. Díky tomu jsem si uvědomil co je důležité a jak moc velké rezervy mám. S Terkou se budeme snažit nabyté zkušenosti předávat dále našim klientům, aby byli co nejvíce soběstační. Informací a ukázek bylo tolik, že den a půl nám uběhl neuvěřitelně rychle. Celý pobyt vládla příjemná atmosféra a osobně bych si pobyt prodloužil. Domů jsme se vraceli plni dojmů a nových poznatků.

Veliké díky patří všem, kteří se nám věnovali a měli s námi trpělivost.

04.03.2015 |