Kdyby mi někdo před čtvrt rokem řekl, že nastane období, kdy budeme moci ven vycházet pouze s rouškou, po nějaký čas zůstanou zavřené obchody a bude nám doporučeno zůstávat doma, abychom mezi sebou nešířili nákazu, asi bych se takovému člověku vysmála s tím, že nejspíš zrovna shlédnul hollywoodský film typu Virus kosí Manhattan. Už vůbec bych nepředpokládala, že se s takovou situací lidé srovnají a budou v rámci možností dodržovat nařízení vlády. Ale ono se toto všechno stalo, svět se nezastavil a točí se dál. Přemýšlela jsem, jestli na tento článek ještě není moc brzy, ale na základě toho, že se jednotlivá opatření začala rozvolňovat, jsem se rozhodla tomuto tématu věnovat. Nechci se pouštět do polemizování, co pozitivního a negativního nám tato doba přinesla. Z mého pohledu je současná situace natolik odlišná od toho, s čím jsme se doposud setkali, že ji nelze s ničím srovnat nebo někam zařadit.

Možná řada z Vás nepřemýšlí ani tak o současnosti, ale o tom, co nám tyto změny přinesou do budoucna. Na radiu WAVE jsem nedávno slyšela zajímavé rozhovory s odborníky věnujícími se nadcházející době, kdy se restriktivní omezení začínají postupně uvolňovat. Jaký pro nás bude návrat do zaměstnání po práci z domova? Znovu navazování mezilidských kontaktů tváří v tvář? Mnozí také přemýšlí nad svojí finanční situací (ztráta zaměstnání, hypotéky…). Může to v nás vyvolávat zmatek, nejistotu, obavy z toho, co bude dál. Tyto pocity jsou pochopitelné, většinou nás nejvíce znervózňují právě neznámé situace, ve kterých jsme se ocitli poprvé v životě a přemýšlíme, jak s tím naložit. Není žádný mustr, kterým by se člověk mohl řídit. Avšak právě každá takováto zkušenost nás posouvá dál a získáváme tím nové schopnosti a vnitřní zdroje, jak se příště s obdobnou situací vyrovnat (tím nechci říct, že něco takového se musí v budoucnu opakovat).

Je zřejmé, že se nastalá situace promítne/promítla do naší ekonomiky, trhu práce, sociálních vztahů, strachu o zdraví, v některých domácnostech i do rodinného rozpočtu apod. V poradně se snažíme sledovat celkový vývoj ohledně ošetřovného, příspěvku pro OSVČ, hmotné nouze a dalších důležitých změn. Až bude mít vláda v jednotlivých tématech jasno, určitě Vám tyto informace prostřednictvím našeho odborného sociálního poradenství budeme předávat.

Na závěr bych se chtěla jen v krátkosti vrátit ke svému předchozímu článku Psychohygiena v čase karantény aneb jak z toho doma nezblbnout. Zmiňovala jsem tam mimo jiné, jak můžete naložit s časem stráveným doma. Pokud jste si stejně jako já nestihli roztřídit fotky, udělat jarní úklid, přečíst oblíbenou knížku a vytřídit šatní skříň, nezoufejte. V článku jsem nezmínila jednu důležitou věc a to, že čas nemusíme vždy trávit efektivně, nějakou činností. Někdy je fajn, dovolit si „nedělat nic“. Občas je toto nic nedělání vyloženě uměním, ne všichni si to totiž umíme dopřát, obzvlášť v této době, kdy se zdržujeme především doma, kde je přece stále co na práci. Nepleťte si nic nedělání s leností. Přehlcení vším, co se kolem nás děje, potřebujeme kompenzovat tím, že si dopřejeme chvíle odpočinku, které nám pomohou načerpat novou sílu a energii.

Bc. Lenka Šouláková

27.05.2020 | Poradna