Jedná se o největší italské jezero ledovcového typu, které leží v nadmořské výšce 65 metrů nad mořem. Rozkládá se na rozloze 370 km² poblíž města Verona v severní části země. Severní úzká a dlouhá část Lago di Garda připomíná fjord, který obklopují hřebeny hor vysoké až 2 tisíce metrů. Jižní část, která je výrazně širší, je tvořena morénovými zbytky. Na jezeře je rozvinutá vodní doprava.

Celá oblast je oblíbeným cílem sportovců, jižní vítr láká vyznavače vodních sportů především windsurfingu, dále plachtění, veslování nebo sportovního rybaření. Okolí je vhodné taktéž pro turistiku či cyklistiku, in-line bruslení, horolezectví, jízdu na koni, tenis a golf a další druhy sportů, včetně těch plážových.

V okolí je obrovské množství cyklostezek s různou obtížností jak pro začátečníky, tak i ty pokročilé. Vysoké hory v okolí jezera chrání před chladnými větry od severu a je zde příznivé středomořské klima pro dovolenou od jara až do podzimu.

Díky teplým větrům vanoucím v okolí jezera dává Lago di Garda svým návštěvníkům iluzi pobytu u moře. Jezero je obklopené bohatou středomořskou vegetací, cypřiši, magnóliemi, oleandry, kaméliemi i palmami.

Jezero samozřejmě nabízí také množství kempů, pláží a hotelů, což přímo dokresluje středomořskou atmosféru. Je obklopeno hned několika většími městy, městečky či přímo turistickými letovisky, takže na výběr má případný zájemce z široké škály možností.

• Riva del Garda leží přímo na severu jezera. Jako druhé nejvíce obydlené místo v okolí (žije zde 13 tisíc obyvatel) je žijícím centrem kultury a zábavy. Kromě historického centra zde najdete mnoho obchodů, přístav pro plachetnice a nezbytnou součást italského života – restaurace a pizzerie. Zdejší pláž je nejdelší a nejvyhledávanější z celého jezera.
• Torbole najdete taktéž na severním břehu jezera. Díky tzv. „odpoledním větrům“ patří mezi neznámější lokality pro windsurfing.
• Malcesine je přístavem ve východní části jezera. Pro svůj charakter hojně navštěvované středomořské destinace je nazýván „olivovou riviérou“. Lokalita je asi nejoblíbenější z celé oblasti Lago di Garda. Nachází se na úpatí hory Monte Baldo, kam vede lanovka a dále zde najdete i krásnou botanickou zahradu.

Zábavy si u Lago di Garda užijete dosyta. Pokud by vám však nestačilo lenošení na pláži, procházky městem či sportování, můžete se zabavit v některém ze zábavních parků (Gardaland, Movieland) či vodních (CanevaWorld, Picoverde Parco Acquatico, Riovalli Acquasplash).

Popis cesty

Vzdálenost z Brna do města Riva del Garda je cca 830 km. Je potřeba mít rakouskou dálniční známku (možnost koupit před hranicemi v ČR na benzínce, cena cca 300 Kč/10 dní). Dále vede krátký úsek cesty Německem – není potřeba dálniční známka, je zde pouze rychlostní omezení. V Itálii dálniční známku nepotřebujete, ale během cesty projíždíte jednotlivými zpoplatněnými úseky, které se dají platit u mýtných bran jak hotovostí, tak platební kartou.

Pozn.: Před vjezdem do Itálie je vhodné nabrat co nejvíce nafty/benzínu ještě v Rakousku (cena v Itálii je podstatně vyšší). Vytahování lístku z automatu na zpoplatněných úsecích v Itálii může činit problém tetraplegikům (lístek pečlivě uschovejte, po ujetí určité vzdálenosti jej předložíte u mýtné brány a zaplatíte danou částku kartou nebo hotovostí v eurech).

Ubytování

V okolí jezera je nespočet možností pro bezbariérové ubytování – hotely, apartmány, kempy (v některých kempech bývají bezbariérové bungalovy). Záleží tedy pouze na vás, jaký typ ubytovacího zařízení vyberete.

Kde hledat ubytování: www.gardasee.de

Pozn.: (zvolíte si v horní liště jazyk, dále zvolíte „accomodation“, v záložce vlevo najdete „Other services“ a vyberete možnost „Suitable for the disabled“ – bude se vám zobrazovat pouze bezbariérově upravené ubytování).

Kde jsme bydleli my: www.campingbrione.com

Camping Brione ve městě Riva del Grada nabízí k dispozici celkem 15 plně vybavených bungalovů, ve kterých se pohodlně vyspí až 5 osob. Kemp nabízí široký servis, naleznete zde velký plavecký bazén, veřejné grily, mini market, snack bar a k dispozici je hostům také vybavená prádelna (pračka, sušička).

Každý bungalov obsahuje:

• ložnice (dvoulůžková postel)
• ložnice (poschoďová postel, jednolůžková postel)
• malá kuchyňka s jídelním stolem (plně vybavená včetně lednice)
• koupelna a WC (sprchový kout)
• zastřešená terasa s posezením

Volný čas

Ke gradskému jezeru jsme se vydali v termínu 1. – 8. 5. 2019. To zde již vládlo krásné počasí s příjemnou denní teplotou okolo 25 ° C. Okolí jezera nabízí nespočet možností, jak využít volný čas a navíc je to velmi přátelské místo pro vozíčkáře, z čehož vznikl pracovní název „quadrufriendly“. V každém větším městě (např. Riva del Garda nebo Torbole na severním břehu jezera) je infocentrum, kde vám rádi poskytnou papírové prospekty či mapy a hlavně cenné rady kam vyrazit.

Cyklistika

Cyklostezek je v okolí Gardy opravdu velké množství, a to různé obtížnosti i typu povrchu. Záleží jen na vás a na vašich schopnostech, jakou trasu si zvolíte. Uvádím zde několik tipů, kam se dá na kole nebo případně na elektrickém vozíku vyjet.

1. Cyklostezka podél severního břehu Gardy
Severní část jezera lemuje 5 km dlouhá asfaltová stezka, která je rozdělena zvlášť pro pěší a pro cyklisty. Vede z města Riva del Garda do města Torbole. Tato krátká trasa je vhodná pro seznámení se s okolím jezera, nabízející krásné výhledy na okolní hory. Cestou podél břehu míjíte pláže, palmy, kaktusy, dále kavárny, pizzerie, bary a obchůdky se suvenýry.

2. Celodenní výlet z vesnice Nago Torbole do vesnice Pietramurata
Jedná se o celodenní okružní výlet z města Nago Torbole do vesnice Pietramurata a zpět. Celá trasa vede po asfaltově upravené cestě a kopíruje břeh řeky Sarca, která ústí do gardského jezera u obce Nago-Torbole. Zde u ústí řeky cyklostezka také začíná (levý břeh řeky). Trasa je rozdělena do několika etap, které dělí historické městečka nebo vesnice, ke kterým můžete z trasy odbočit a udělat si tak přestávku nebo po cyklostezce pokračovat dále. Trasa je v podstatě hlavní asfaltová tepna podél řeky, ze které vedou různé varianty a odbočky na jiné cyklotrasy, takže se dá výlet jakkoli přizpůsobit. Z vesnice Pietramurata je to pouze 3 km ke krásnému jezeru Lago di Cavedine, ke kterému rozhodně stojí za to udělat odbočku (v mapě je zaznačená jediná pláž, která zde je). Pokud se vám nepodaří k jezeru dojet na kole, pak se určitě vyplatí podniknout k tomuto krásnému místu výlet autem.

Délka trasy: 40 km (Nago Torbole – Pietramurata – Nago Torbole)
Povrch: asfalt
Náročnost: vhodné pro rodiny s dětmi
Popis trasy: (viz mapy )

• Nago Torbole – Arco (6,2 km)
• Arco – Dro (6 km)
• Dro – Pietramurata (8,3 km)
• Pietramurata – lago di Cavedine (3,3 km)

Lanovkou na Monte Baldo

Monte Baldo (2 218 m) je nejvyšší horou v okolí Lago di Garda. Z města Malcesine vzdáleného cca 18 km z Riva del Garda vede na horu lanová dráha, díky které jste na vrcholu hory přibližně za 10 minut. Lanovka má dvě části rozdělené mezistanicí San Michele. Kabina pojme až 30 osob a vstup do kabiny nečiní problém ani osobám na mechanickém vozíku.

Cena: 22 EURO (zpáteční)
Parkování: Přímo v Malcesine v budově lanovky je podzemní parkoviště (pár euro)
Podrobné info: www.italie-garda.cz

Výlet po okolí autem

Zde je pouze pár tipů. Okolí Gardy nabízí spoustu možností, kam se dá vyrazit. V blízkém okolí Gardy se nachází několik menších jezer, která jsou mnohem komornější a méně turisticky známá, takže nabízí větší soukromí.

Jedná se o tato jezera:

• Lago di Ledro
• Lago di Cavedine (psala jsem o něm již výše v popisu cyklotrasy do Pietramuraty)
• Garda Thermae v Torbole (celodenní vstup do wellness se vstupem do venkovního bazénu za 25 euro)
• Gardaland (jeden z největších zábavních parků v Evropě)

Zajímavosti

Itálie plánuje otevřít nejkrásnější cyklostezku Evropy zakotvenou na skalnatých útesech přímo nad italským jezerem Garda. Celý okruh o 140 kilometrech bude spojovat regiony Trento, Lombardine a Veneto, ve výšce 60 metrů nad hladinou jezera Garda. Kompletně ale bude dokončen v roce 2021.

V létě 2018 byl otevřen již první krátký úsek (cca 10 km), který se nachází asi pět kilometrů od města Limone Sul Garda. Části umístěné přímo nad jezerem se pojí s náročnějšími úseky, které se zvedají do strmějších svahů, ale je možné tuto část vynechat díky lodní přepravě, která jezdí napříč jezerem v pravidelných intervalech.

Osobní zkušenost vozíčkářů

Filip (tetraplegik)

Letos v dubnu za mnou přišla Nikol z Fenixu, jestli bych s nimi nejel na výlet do Itálie ke gardskému jezeru. Prý jede parta dobrých lidí. Říkal jsem si v čem je problém, ale nikde nebyl, tak jsem s nimi na začátku května vyrazil. Byla to pro mě dobrá výzva, když mi parta řekla, že to se mnou zvládne. O to větší touhu jsem měl s nimi jet.

První čtyři dny jsme strávili v kempu ve stanech (camping Maroadi) a další dny jsme museli kvůli zhoršujícímu se počasí do bungalovů, naštěstí jsme sehnali i bezbariérové (camping Brione).

Garda je krásné jezero a je tady opravdu co dělat i pro vozíčkáře a cítil jsem se tam opravdu dobře. Většinou parta choďáků měla přes den své turistické plány a já jsem si jel něco fotit po okolí.

Kdo má rád hory a moře, tak pro něj bude Garda naprostej unikát. Pro tetraplegika je to skvělý, protože je tam podnebí jak u moře, vlhkej vzduch, trochu vítr, teplo, prostě ideál. Koukáte kolem sebe na dvoutisícové hory a přitom jste dole na úplný placce. Projel jsem už Švýcarsko, Francii, Německo a další místa Evropy a fakt jsem pro vozíčkáře ještě nikde jinde nezažil lepší prostředí. Stoprocentně se tam ještě někdy vrátím, aspoň 20 x 🙂.

Celý výlet mě vyšel na cca 10 tisíc (z toho 5 tisíc cesta). Není tam úplně levno, ale ani draho a dá se tam v pohodě nakoupit všechno (například v Lidlu), takže jídlo s sebou rozhodně z ČR nebrat.

Popis cesty

Cesta byla úmorná, naplánovaná byla na 7 hodin jízdy autem, tak jsem si říkal, že dám cestou tak 3 zastávky. Nakonec z toho bylo cca 11 hodin v autě, takže jsem měl zastávek mnohem víc (přibližně 7). Ze začátku jsem zastavoval asi po dvou a půl hodinách, ale ke konci už se interval zkrátil na cca 40 minut, protože to bylo fakt dlouhý. Jel jsem sám, protože jsem si v autě s sebou vezl jak handbike, tak i električák a nikdo jiný by se ke mně už do auta nevešel. Díky tomu byla cesta nejdražší položkou výletu.

Jelikož jezdím už dlouho kempovat, tak jsem si s sebou bral celou kempingovou výbavu. Tu mám docela dobrou. Bral jsem velký stan, teplý spacák a bezkonkurenční polní lehátko, na které se přesunu úplně sám a jsem schopný si ho jak rozložit, tak i složit. Potřeboval jsem pomoct akorát s postavením stanu, protože je fakt obrovský (dvě ložnice a předsíňka).

Kempy

První 3 noci jsme byli v kempu. Zázemí v kempu je naprosto jinde než v českých kempech. Servisem se to blíží minimálně rakouským kempům, vše je v ceně, prostě spokojenost. Záchody jsou bezbariérové, prostorné (jsou i se sprchou, kde teče teplá voda). Na recepci jsem dostal svůj klíček od bezbariérové toalety.

Handbike

Jeden den jsme se vydali na výlet na kolech. Dostat se do handbiku bylo trochu komplikovaný, protože jsem do něj šel poprvé, museli mě tam dostat kluci. Já jsem byl jediný na handbiku a zbytek skupiny měl půjčená horská kola. Já jsem jel na svém handbiku úplně poprvé, takže jsem neměl natrénováno, a tudíž bylo moje tempo dost pomalý. Elektromotor je pak otázkou, pokud bych chtěl udržet tempo s někým na horském kole nebo ujet delší vzdálenost, tak bych byl určitě pro.

Cyklostezky na Gardě jsou naprosto úžasný, jsou oddělený od silnice, což je naprosto důležitý pro vozíčkáře. Cítil jsem se tam opravdu bezpečně, maximálně projíždíš nějakou vesnicí, kde je malá a nefrekventovaná cesta. Nakonec jsem se od skupiny choďáků oddělil, protože jsme měli dost rozdílné tempo a udělal jsem si jen menší okruh sám. Byl jsem ale na telefonu a bylo to v pohodě. Většinou bývá pro mě, jako pro vozíčkáře jedna jediná navolená cesta kudy mám jet a na Gardě mi to dávalo neskutečnou svobodu a mohl jsem improvizovat, protože se cyklostezky navzájem kříží a prolínají jedna v druhou. Jak jsem dojel zpátky k autu, tak se mi dokonce povedlo i samotnému z toho kola vylézt. Problém byl, že jsem si potřeboval zajít na záchod a nevěděl jsem, co s handbikem. Nakonec jsem ho nechal v cykloservisu úplně cizímu týpkovi, ale bylo to úplně v pohodě… 🙂

Výlet lanovkou

Z Malcesine vede moderní panoramatická lanovka, která se během cesty otáčí. Kabina lanovky je fakt veliká, myslím si, že 8 električáků by se tam úplně v pohodě vlezlo. V podzemním parkovišti bylo vozíčkářský místo, vzal jsem si kartičku, tu mi na recepci vyměnili za bezplatnou, takže jsem měl parkování zdarma. Byli jsme tam dva vozíčkáři a jeden doprovod a všichni jsme dostali vstup na lanovku zadarmo, což bylo skvělý. Nástup do kabiny lanovky byl bez problému, byli jsme oba na mechaničáku. Před kabinou byl někdo z personálu, kdo to organizoval, a i když tam byl velký provoz a hodně lidí, tak nám byli ochotní pomoct. Z lanovky pak nahoře se dalo vyjet kousek ven a rozhlížet se po okolí. Bohužel nás zastihla dost velká mlha, takže jsme od poloviny cesty lanovkou už nic kromě mlhy neviděli. Nahoře je štěrková cesta nebo spíše udusaná hliněná cesta s kamínky, ale dalo se tam v pohodě jet.

Marek (tetraplegik)

Když jsme se rozhodli, že pojedeme do Itálie k jezeru Lago di Garda do kempu pod stan, měl jsem trochu obavy, jak bude všechno fungovat. Už cesta autem, která trvala osm hodin, není pro vozíčkáře zrovna ideální, ale při pravidelných zastávkách (po hodině až dvou) a odlehčování sedacích kostí (zadku), proběhla bez problému tam i zpět.

Po příjezdu do kempu, kde jsme strávili první dvě noci pod stanem, jsem byl mile překvapen. Všude krásné rovné cesty, žádné obrubníky, a když už nějaký byl, tak s nájezdem, který vás nevyklopí. Ale co mě překvapilo nejvíc, byly toalety, slovo bezbariérové bylo opravdu na svém místě. Žádné skladiště nebo jedno madlo u dveří, ať se neřekne. Prostě místnost, jak má být, madla z obou stran jak u záchodu, tak i sklopné sedačky ve sprchovém koutě, dokonce i umyvadlo, pod které se člověk bez problému vešel.

Druhý den ráno jsme vyrazili nakoupit do nedalekého Lidlu a po obědě na výlet po místních cyklostezkách. Já na mechanickém vozíku s přídavným pohonem, Filip na elektrickém vozíku a Romča na kolečkových bruslích. Projeli jsme doslova celé město a nikde žádný problém (snad jen to, že místy mají stezku i jako chodník).

Třetí den jsme se rozhodli kvůli počasí přestěhovat do jiného kempu, kde byly volné dva bungalovy, samozřejmě jeden plně bezbariérový. Jen koupelna byla trošku náročnější (madlo vždy jen z jedné strany), ale i tak jsme to zvládli. Zbytek dne jsme se rozhodli projít společně střed města a zastavit se na pohárek Aperolu. Opět jsem byl příjemně překvapen bezbariérovostí města, nic co by člověk dokonce i sám nezvládl. A příjemně unavení z cesty jsme den zakončili grilováním v dešti 🙂.

Čtvrtý den jsme zůstali jen tři: já, Romča a Filip. Na doporučení naší velitelky zájezdu jsme vyrazili na místní lanovku s převýšením z 90 m až na 1700 m nad mořem. Po zhruba půl hodinové cestě jsme dorazili na místo. Bohužel musím vytknout pouze jedno parkovací místo pro vozíčkáře v areálů lanovky, proto jsem byl nucen parkovat na běžném místě, kde bych se bez pomoci neobešel. V areálu už zase plně bez bariér. Při koupi lístku jsme se dozvěděli, že ZTP/P má cestu i s doprovodem zdarma a dokonce i parkovné v areálu bylo zdarma (já to měl za 3€ 🙂). Bohužel nám ale počasí nepřálo. Když jsme dorazili nahoru, tak nebylo vidět nic jiného než “mlíko” – doslova mlha jako kráva…🙂 Budova, ve které jsme se pohybovali, byla opět zcela bezbariérová. Venku pak uježděný štěrk a kamení – s dopomocí se to dalo.

Pátý den už jsme jen sbalili věci do auta a kolem poledne jsme vyrazili na cestu domů. Jen počasí nás trošku potrápilo. V Itálii jen pršelo a byla zima, ale u Innsbrucku začala hotová sněhová kalamita, díky které jsme na dvě hodiny uvízli v zácpě na dálnici. Domů jsme ovšem dojeli v pořádku, jen pořádně unavení.

Nikol Kothánková, Filip Hladík a Marek Meister