První srpnový týden probíhal rekondiční pobyt na Březejci. Pro mě to znamenalo týden dovolené, a proto jsme se s přítelkyní rozhodli navštívit Prahu a okolí. První noc jsme spali na Barrandově a zbývající dvě noci v Košířích. Řízení auta mám velice rád, ale chtěl jsem vyzkoušet bezbariérové cestování v pražské MHD.

V pondělí jsme se vydali z Barrandova na Václavské náměstí. Cesta na tramvajovou zastávku měřila necelý kilometr a s vozíkem se nedalo jet jinak, než přes hlavní čtyř proudou silnici bez přechodu. Podchod jsme nevyužili, neboť nebyl bezbariérový. Samotná tramvajová zastávka už bezbariérová byla. Měla i dostatečně vysoký nástupní ostrůvek pro vjezd do bezbariérové tramvaje.

Šikovní paraplegici nepotřebují ani plošinu pro nástup a výstup do tramvaje. V centru byl výstup z tramvaje díky výklopné plošině také bez problémů. Po procházce centrem jsme se rozhodli, že k dalšímu přemístění využijeme metro. V dolní části Václavského náměstí je dobře značen přístup k výtahu, kterým jsme se dostali na stanici Můstek. Naše cílová stanice byla Smíchovské nádraží. Zde není výtah, ale plošina, kterou je potřeba zdolat zhruba čtyřicet schodů. Rychlost plošiny je taková, že než si ji přivoláte a vyjedete nahoru, zvládnete vydatný oběd i se zákuskem. Toto dobrodružství jsme absolvovali kolem půlnoci, tudíž okolo nebyli skoro žádní lidé. Nedovedu si představit cestovat přes tuto zastávku v ranní špičce do práce.

Ve středu jsme podnikli další výlet z Košířů, taktéž do centra, konkrétně na zastávku Anděl. Opět jsme jeli tramvají a musím říci, že přístup na zastávku i do tramvaje byl naprosto v pořádku. Jen při nastupování neměl pan řidič zrovna svůj den. Na otázku, zda nám vyklopí plošinu, jen odvětil: „ To nezvládnete sami?“ Oba jsme byli v údivu a já ze sebe vykoktal, že nikoli, neboť je tam velký skok. Poté plošinu vyklopil. Při vystupování jsme zmáčkli tlačítko signalizující výstup na vozíku. Plošina potřeba nebyla, neboť podlaha tramvaje byla skoro ve stejné výšce jako zem. Překážkou nám byli spolucestující, které jsem slušně upozornil, že budeme vystupovat. V Brně je samozřejmé, že lidé vystoupí, uvolní místo a poté nastoupí. V Praze toto bohužel nefunguje. Následkem toho bylo několik přejetých noh předními kolečky vozíku. Blízko této zastávky je stálá expozice největšího modelového kolejiště u nás, kterou jsme navštívili. Vřele doporučuji návštěvu této obrovské modelové železnice, která je rozmístěna do dvou pater. Dále jsme chtěli pokračovat na metro. Bohužel výtah byl omotán páskou a nepřístupný z důvodu rekonstrukce. Po prohlídce další části centra Prahy jsme vyrazili zpět tramvají k našemu ubytování.

Na závěr musím konstatovat, že byť jsou zastávky značeny bezbariérově, není nad to mít vyzkoušené svoje osvědčené trasy a spoje.

Jan Vočka