Na začátku července jsme využili svátků a vydali se na pětidenní výlet do nejzápadnějšího koutu naší republiky. Naším výchozím místem byl Sokolov. Byli jsme ubytováni v Parkhotelu v Sokolově na bezbariérovém pokoji (hotel má jen jeden bezbariérový pokoj). Neopomenu si k němu poznámku: je prostorný, vysoké postele, sociální zařízení také prostorné se sprchou, kde byla stolička výškově nastavitelná a WC v patřičné výšce. Jen jednu vadu musím vytknout: nikde žádná madla.

Trasa pro vozíčkáře ve Františkových Lázních

První den jsme po delší cestě zvolili nenáročnou prohlídku malebného městečka Františkovy Lázně. Shodou okolností se zde otvírala jedna z vozíčkářských tras pod záštitou Klubu českých turistů, která vede po okolí města a je rozdělena na dvě části. Auto jsme zaparkovali u vlakového nádraží a vyrazili na prohlídku města. Kolonádu s hlavní třídou jsem absolvovala na vozíku. Největší práci nám dalo najít sochu malého chlapce s rybou – Františka, symbol Františkových Lázní. Byl schován za vzrostlým živým plotem, vedle Františkova pramene. Jak jsme záhy zjistili, nebyli jsme jediní, kdo hledal a našel. Dozvěděli jsme se, že originál sochy je v městském muzeu. Pro větší popularitu koluje legenda: dotkne-li se žena palce levé nohy sochy, tak otěhotní. Věř či nevěř. Po menším občerstvení jsem přesedla na handbike a projeli jsme celou vozíčkářskou trasu. Trasa vede lesoparkem k rybníku Amerika. Jedná se o oblíbené rekreační místo. Je zde možnost koupání, půjčování loděk a nachází se zde minizoo. Celý rybník je památkově chráněn jako ornitologická lokalita. Dále trasa vede parky okolo jezírek a pramenů. Je to příjemná projížďka dlouhá cca 10 km. Po dobrém obědě jsme zamířili nedaleko od Františkových Lázní do SOOS národní přírodní rezervace. Zde je naučná stezka, která seznamuje s geologií, botanikou i zoologií tohoto zvláštního místa. V areálu se nachází ještě geologický park a stanice pro záchranu živočichů. Pro vozíčkáře a doprovod je vstup zdarma.

Kolem řeky Ohře

Druhý den jsme vyrazili přímo z parkoviště u hotelu, já na handbiku a můj muž na kole směr Karlovy Vary po cyklostezce kolem řeky Ohře. Je to velice příjemná cesta vesměs lesem. Vedle po řece se plavila spousta vodáků a o občerstvení taky nebyla nouze. Cesta vede kolem známého hradu Loket. Měli jsme v plánu dojet až do Karlových Varů, ale u Svatošských skal se musí přes řeku Ohři, kde je menší úskalí. Na jedné straně mostu je hliněný nájezd, ale z druhé strany jsou točité schody. Pomocníků při překonání překážky by se našlo spoustu, ale nechtěla jsem riskovat a tak jsme se otočili a jeli nazpět do Sokolova. Škoda. Zbývalo nám necelých 10 km do Karlových Varů. Ale i tak to byla velice příjemná jízda dlouhá cca 30 km.

Třetí den našeho pobytu jsme vyjeli na kolech na opačnou stranu od Sokolova, do Chebu. Cyklostezka kolem řeky Ohře je velice příjemná. Celá trasa je vyasfaltovaná a během jízdy, při překonání menších převýšení, jsou zde krásné výhledy do okolní přírody. Tentokrát jsme dojeli do určeného cíle a zpět s necelými 70 km v rukách. Sice jsme se vraceli po stejné cestě zpět, ale i to má své kouzlo. Výhledy se totiž liší. Člověk vnímá to, co vidí před sebou, takže vždy vidí něco jiného. A taky musíme brát v potaz handbike, kdy je trochu složitější se přemisťovat jiným dopravním prostředkem. Šlo by to pouze v tom případě, že by nám auto někdo převezl do cíle, ale to je už složitější organizace a plánování výletů.

Směr Německo

Čtvrtý den jsme popojeli autem na nádraží v Chebu. Tam jsme přesedli na kola a vyjeli směr Německo. Náš cíl bylo malé příhraniční městečko Waldsassen. Cyklostezka vede po bývalém železničním náspu. Jízda je zase trochu jiná. Upravená a vedená lesem i poli s pěknými výhledy. Cestou jsme jeli i kolem pštrosí a lamí farmy. Dorazili jsme do městečka Waldsassen. V informačním středisku je prospekt i v češtině. Je zde krásná Basilika a vůbec je to pěkné a malebné městečko, které stojí za prohlídku. Cesta zpět do Chebu nám ubíhala velmi rychle. Tentokrát jsme ujeli cca 30 km.

Pátý a poslední den našeho výletu byl zde. Manžel měl domluvenou schůzku v Žatci a tak jsme po snídani vyrazili. Když už jsme byli v Žatci, tak jsme se dohodli, že než vyrazíme směr Brno, něco málo se projedeme. Zaparkovali jsme u místního stadionu a vyrazili opět kolem řeky Ohře po velice pěkné cyklostezce. Najeli jsme cca 10 km.
Celkem jsme za pět dnů najeli cca 150 km. Byl to krásný výlet za velmi příznivého počasí. V této části republiky jsem byla podruhé v životě a moc se mi zde líbilo.

Blanka Cabalková