Většina vozíčkářů v mém okolí využívá k cestování automobil. Stejně jsem to měl i já. Jenže… když kamkoliv jedu, potřebuji minimálně pomoc s vyndáním mechanického vozíku z auta a dopomoc při jízdě na vozíku třeba do kopce. To znamená, že jsem stále odkázán na pomoc druhé osoby. Dlouho jsem se neviděl s bratrem a tak jsme se domluvili, že se sejdeme v Praze a užijeme si to. Přemýšlel jsem, jak to udělat, abych se pohodlně dostal do Prahy a brácha mi nemusel moc pomáhat. Rozhodl jsem se, že pojedu po dlouhé době vlakem na elektrickém vozíku. A díky této cestě z Brna do Prahy vám přináším recenzi cestování vlakem na vozíku.

Chtěl jsem si výlet udělat zajímavější, tak jsem si pro cestu do Prahy vybral vlak Railjet a na cestu zpět Slovenskou strelu. Spoje a plošinu jsem si objednal 24 hodin dopředu, tak jak požaduje dopravce. Během pár hodin mi přišel e-mail, že je přeprava schválena. Ráno jsem se s dostatečným předstihem vydal na hlavní nádraží. Půl hodiny před odjezdem mi volá zaměstnanec Českých drah, jestli už jsem na nádraží, že mi pomůže s nastoupením do vlaku. Vlak dorazil s 10 minutovým zpožděním, ale to mě netrápilo, jel jsem přece na výlet.

Naložení do vlaku Railjet je velice komfortní. Plošina je součástí samotného vagónu. Je rychlá, tichá a při manipulaci s vámi necuká. Místo pro vozíčkáře je v restauračním voze, v samostatném oddíle 1. třídy. Dle mých zkušeností se v tomto oddíle přepraví až tři elektrické nebo čtyři mechanické vozíky. V oddíle jsou polohovací, kožená sedadla, které využije doprovod nebo si na ně může přesednout samotný vozíčkář. Na každém vyhrazeném místě je tlačítko pro přivolání obsluhy restauračního vozu. (funguje skvěle a obsluha je u vás během pár minut… Vím to, protože malý klučina procházející z restauračního oddílu kolem mě na toaletu při zpáteční cestě ono tlačítko nezapomněl zmáčknout). Vagon je klimatizovaný, má Wi-Fi připojení a na každém místě je připojení na 230 V, takže není problém nabít telefon nebo pracovat na notebooku. Na každé straně oddílu pro vozíčkáře je velký displej, na kterém se dozvíte nejbližší stanici, navazující spoje nebo aktuální rychlost vlaku.

Vlaky typu Railjet jedou v některých úsecích až 160 km/h a to už je docela znát. Poznal jsem to na toaletě, když jsem se chtěl vycévkovat. Chvilku trvalo, než jsem si našel správnou polohu, abych vše bezpečně zvládl. Toaleta je prostorná, vejdou se i dva elektrické vozíky. Otevírání a zavírání dveří, voda, splachování, fukar na ruce, tlačítko pro přivolání pomoci, se pouští stiskem tlačítka, takže to zvládne i člověk se špatnou motorikou. V případě potřeby je k dispozici vlakvedoucí nebo průvodčí vlaku.

Po dvou a půl hodinách jsem dorazil do Prahy. Hned při výstupu mi paní hlásí, že mě musí vyvézt z nástupiště služebním výtahem, že osobní nefunguje. Dále mi sděluje, že do zpátečního vlaku Slovenská strela, který mám nahlášený na cestu zpět do Brna, slovenský dopravce nezařadil vagon pro přepravu cestujících na vozíku. Mám se tedy rozhodnout, jestli pojedu o hodinu dříve nebo později a že pojedu opět Railjetem. Rozhodl jsem se, že budu déle s bratrem a pojedu o hodinu později. Fakt, že domů nepojedu Slovenskou strelou mi zmařil můj úmysl, napsat recenzi na další typ vlaku.

Téměř celá cesta domů probíhala už za tmy, takže pokud rádi pozorujete cestu z okna vlaku jako já, tak vás zklamu. Ve vagónu je světla jak ve výkladní skříni, takže z okna nic neuvidíte. Do Brna jsem v pořádku dorazil v půl jedenácté večer. Ve srovnání s cestou autem po D1 jsem nebyl unavený, nestál v kolonách a určitě by mě cesta nestála 180 Kč tam i zpět.

Pokud se rozhodnete cestovat do Prahy jinak než autem, tak tento způsob dopravy mohu jen doporučit – rychlé, levné a pohodlné. Jak se cestuje s jinými dopravci a na jiných tratích, o tom zase příště. A jaké máte zkušenosti vy s cestováním vlakem? Napište nám na e-mail: vocka@pcfenix.cz.