Ve středu 20. 9. 2023 jsme se rozloučili s naším dlouholetým členem a kamarádem Ing. Bohuslavem Kyjánkem. Pro nás všechny to byl člověk plný laskavosti, vlídnosti, ochoty pomoci, který nám vyprávěl „příběhy z natáčení“ se svým charakteristickým humorem. Zkrátka Bohoušek.

Myšlenky se mi vrací zpět, kdy jsme se poprvé setkali. Bohoušek se díky onemocnění ocitl na vozíku a já jsem mu do Fakultní nemocnice U svaté Anny vezl jeho první vozík. Hovořili jsme o životě na vozíku, o bezbariérovosti, o všem co člověka pohybujícího se na vozíku denně potkává. Zapojil se do aktivit na Mikulovské, kde blízko bydlel. Po založení ParaCENTRA Fenix v roce 2004 začal Bohoušek docházet na rehabilitaci a aktivně se začal zapojovat do činnosti. Postupně převzal účetní evidenci, byl zvolen do výboru a stal se oficiálně hospodářem Fenixu.

Začali jsme realizovat postupně různé projekty a Bohoušek nás vždy „honil“, abychom měli dobře zařazené položky do jednotlivých projektů. Měl ve financích naprostý pořádek a nám, kteří v účetnictví nejsme tak dobří, vše vysvětloval. Také byl ochoten některým zaměstnancům pomoci při zpracování daňového přiznání. U Bohouška byla jistota, že všechny položky v projektech a oddílech byly v pořádku na halíř.

V roce 2007 jsme měli první rekondiční pobyt na zámečku v Hodoníně u Kunštátu. Bohoušek tam za námi dojel, společně s námi prožil den, hrál nám na klavír nezapomenutelně Bugatti step Jaroslava Ježka a další skladby včetně moravských lidovek, které s námi i zpíval. Následující rok nám domluvil rekondiční pobyt na Březejci, kam jsme potom řadu let jezdili a prožívali krásné léto. A Bohoušek za námi vždy dojel červeným Roomsterem. Když to bylo poprvé, s radostí a hrdostí vyprávěl, že mu ho koupil syn. Rodina byla pro Bohouška to nejdůležitější v životě.

Nekazil žádnou legraci, účastnil se turnajů ve stolním tenise, hráli jsme společně petangue, grilovali a prožili mnoho nezapomenutelných chvil.

Jak se rozrůstala činnost Fenixu, narůstala i činnost účetního, kterého Bohoušek léta dělal. Veliký mezinárodní projekt z fondů EU „Zaměstnávání lidí po spinálním traumatu“, který jsme realizovali v letech 2012 – 2015, přinesl mnoho práce, pravidelné účtování podle jednotlivých položek dle metodiky, každoroční zprávy a velikou souhrnnou zprávu na konci projektu. Obrovská, excelentně provedená účetní práce.

Bohoušek začal mít zdravotní problémy, ale i tak dále pracoval. Ale jeho zdravotní stav se zhoršil natolik, že mu to již nedovolil. Zůstal doma v láskyplné péči manželky Libušky a celé rodiny. Občasná hospitalizace a znovu domácí prostředí. Ale to nebyla pasivní resistence, naopak. Aktivně se podílel na vyrábění milovaných modelů a telefonicky vždy hrdě sdílel, kde se plavil, či kde létal.

Uzavřela se životní kapitola kamaráda, který byl, je a vždy zůstane Feničanem, který poté, co se sám dostal na vozík, pomáhal svojí prací ostatním vozíčkářům v ParaCENTRU Fenix.

Bohoušku, děkujeme Ti za všechno!!!

Vojtěch Vašíček